Ir ztroskotá na ostrově, kde uvízl na více než 20 let.
Jednoho dne při každodenní procházce po pláži spatří něco daleko v oceánu. Nejprve nedokázal rozeznat, co to je, když se to přiblížilo, uviděl něco červeného.
Nakonec to bylo dostatečně blízko, aby mohl určit, že to červené jsou ve skutečnosti vlasy ženy. Velmi hezké dámy kolem dvaceti let.
Když dorazila na břeh, byla překvapená, že tam někoho našla, protože je to velmi odlehlý ostrov.
Přistoupila k Irovi a zeptala se ho, jak se tam dostal. On odpoví: “Od té doby, co jsem ztroskotal a uvízl tady, jsem už přes dvacet let neviděl živou duši”.
Ona říká: “Říkáte dvacet let? No, to je dlouhá doba na to, aby se člověk nenapil.” Stáhne si trochu zip u neoprénu, sáhne dovnitř a vytáhne láhev irské whisky. “Co si dáte?”
Přikývne a párkrát si lokne. “Bůh ti žehnej, to je ta nejchutnější whiskey, jakou jsem kdy v životě pil.”
“Už dlouho jsi nekouřil, dal by sis cigaretu?” zeptá se.
S radostí vyhoví a ona si stáhne zip neoprénu ještě víc dolů a vytáhne krabičku cigaret a sirky.
Zapálí si cigaretu, několikrát potáhne a řekne: “Bůh ti žehnej, to je ta nejlepší cigareta, jakou jsem kdy v životě měl.”
Pak se zeptá: “Tak ty jsi tady uvízl už přes dvacet let, jak by sis chtěl pohrát?”. Stáhne zip neoprénu až na doraz a odhalí své skvostné nahé tělo.
On odpoví: “No nazdar, máš tam snad nějaké hole, ne?”.