Muž a jeho žena jdou na rande.
Posadí se a po prohlídce jídelního lístku se oba rozhodnou objednat si polévku dne.
Když číšník přinese polévku, muž uhodí lžící o zem.
“Jejda,” řekne a obrátí se na číšníka: “Strašně se omlouvám, ale mohl bych dostat ještě jednu.” Číšník se na něj podívá.
Číšník vytáhne z horní kapsy novou lžíci.
“Tady máte, pane.” Řekne číšník a podá mu lžíci.
“Ach, děkuji,” řekne muž trochu překvapeně.
Dvojice se pustí do polévky a povídají si o skvělé obsluze a o tom, jak je polévka výborná.
Muž se rozhlédne po restauraci a všimne si, že všem číšníkům trčí z horní kapsy lžíce, zvědavý na lžíce, pokyne číšníkovi, aby se vrátil.
“Je všechno podle vašich představ, pane?” zeptá se číšník.
“Ano, je to báječné, děkuji, jen by mě zajímalo, proč mají všichni číšníci v horní kapse každý jednu lžíci.”
“Velmi všímavý, pane. Statisticky jsou lžíce nejčastěji odhazovaným nádobím, takže abychom ušetřili čas, nosíme všichni po kapsách lžíci.”
“To je velmi chytré, děkuji.”
Číšník se vrátí do kuchyně a muž se vrátí ke své polévce.
Po několika dalších doušcích se znovu rozhlédne po místnosti a všimne si, že všem číšníkům visí z poklopce na kalhotách krátký kus provázku.
Znovu gestikuluje na číšníka, který se vrací ke stolu.
“Mohu pro vás něco udělat, pane?”
“Ještě jednu otázku, jestli vám to nevadí,” řekne muž s upřímnou zvědavostí.
“Všiml jsem si, že všem číšníkům visí z poklopce kousek provázku, jaký je k tomu důvod?”
“No, pane, abych byl úplně upřímný, provázek je přivázaný k nástroji, takže když jdeme na záchod, člověk ho může prostě vytáhnout i s provázkem a odpadá nutnost mýt si ruce, čímž se ušetří více času.”
“Zajímavé,” řekne muž.
Po tváři mu přeběhne výraz mírného zmatku a dodá: “Ale co když ho potřebujete uklidit?” “Ano,” odpovím.
“No, pane,” řekne číšník a spiklenecky se nakloní, “já osobně používám lžíci.”