Chlapík uvízne na ostrově, kde mu dělají společnost jen dobrman a prase.
Jídla a vody je dost a počasí je krásné,
takže se mu daří dobře, ale po několika měsících mu začne být smutno.
Prase začíná vypadat stále přitažlivěji, měkké, růžové maso, kulaté hýždě.
Ale pokaždé, když ten chudák udělá krok směrem k praseti, dobrman na něj zavrčí a jednou se mu málem zakousl do nohy.
Velmi frustrující. Jednoho dne chlapík uvidí na obzoru skvrnu, tak tam doplave a ukáže se, že je to čolk,
odhozený na vodu, a na dně člunu leží krásná žena v bezvědomí.
Vytáhne ji na břeh, přenese do své chaty a pomalu ji ošetřuje, aby se uzdravila.
Nakonec je natolik zdravá, že může chodit, a ona mu říká: “Děkuji, děkuji, že jste mi zachránil život.
Nevím, jak bych se ti mohla odvděčit. Udělám pro tebe cokoli, cokoli, jen si řekni.”
Chlap se na chvíli zamyslí a řekne: “Mohla byste vzít mého psa na procházku?” “Ano,” odpoví.