Krásná mladá dívka se chystá podstoupit menší operaci.
Leží na nemocničním lůžku na vozíku a nemá na sobě nic než prostěradlo.
Sestra tlačí vozík chodbou směrem k operačnímu sálu, kde dívku nechá ležet na vozíku venku,
zatímco jde dovnitř zkontrolovat, zda je vše připraveno.
Přistoupí k ní mladý muž v bílém plášti, nadzvedne prostěradlo a začne si prohlížet její obnažené tělo.
Vrátí prostěradlo zpět a pak odejde a hovoří s dalším mužem v bílém plášti.
Druhý muž přijde, zvedne prostěradlo a provádí stejné prohlídky.
Když třetí muž dělá totéž, ale důkladněji, začne být netrpělivá a řekne:
“Všechna tato vyšetření jsou pěkná a oceňovaná, ale kdy už začnete s operací?”
Muž v bílém plášti pokrčí rameny: “Nemám tušení.
Právě malujeme chodbu.”