Milá maminko a tatínku,
mám se dobře. Doufám, že vy také. Řekni mi, starší bratři Doug a Phil, že armáda je lepší než práce na farmě – řekni jim, ať jsou rychle chytří, než všechna místa zmizí! Nejdřív jsem se trochu pomalu zabydloval, protože člověk nemusí vylézt z postele dřív než v šest ráno. Ale teď si rád přispím, protože před svačinou si musíš jen ustlat, vyleštit boty a vyčistit uniformu. Žádné krávy k dojení, žádná telata ke krmení, žádné krmivo na hromadu – nic!!! Musíš se sice osprchovat, ale není to tak hrozné, protože je tu spousta teplé vody a dokonce i světlo, abys viděl, co děláš!
Na svačinu dostaneš vločky, ovoce a vajíčka, ale nejsou tu klokaní steaky ani dušené vačice, jako dělá máma. Znovu dostanete najíst až v poledne a tou dobou už jsou všichni kluci z města mrtví, protože jsme byli na “pochodu po trase” – ježiš, to je jen jako chodit k větrnému mlýnu v zadním výběhu!!!
Tohle mě bratři Doug a Phil zabijí smíchy. Pořád dostávám medaile za střílení – nevím proč. Ten býk je velkej jak zadek vačice a ani se nehne a nestřílí po tobě, jako to udělali Johnsonovi, když se jim loni před Ekkou do jejich cenných krav pustil náš velkej býk s křovinořezem! Stačí si udělat pohodlí a trefit se do terče! Ani si nemusíš nabíjet vlastní náboje, jsou v malých krabičkách, a nemusíš se při nabíjení opírat o valník střeleckého vozu!
Někdy musíš zápasit s klukama z města a já musím být opravdu opatrný, protože se snadno zlomí – není to jako bojovat s Dougem a Philem a Jackem a Boorim a Stevem a Muzzou najednou, jako to děláme doma po mustru.
Ukázalo se, že ani já nejsem špatnej boxer, a vypadá to, že jsem nejlepší, koho četa má, a porazil mě jenom jeden chlapík od ženistů – má metr osmdesát a patnáct kilo a přes ramena tři násady od krumpáče, a jak víte, já měřím jenom metr osmdesát a osm kilo, ale pral jsem se s ním, dokud mě ostatní chlapi neodnesli do hospody.
Na armádu si nemůžu stěžovat – řekni klukům, ať se rychle dostanou dovnitř, než se rozkřikne, jak je to tam dobrý.
Tvá milující dcera,
Sheila.