Poslední den ve školce přinesly všechny děti dárky pro paní učitelku.
Syn květinářky předal paní učitelce dárek.
Ta s ním zatřásla, zvedla ho a řekla: “Vsadím se, že vím, co to je – jsou to nějaké květiny!” “A co to je?” zeptal se učitel.
“Přesně tak!” vykřikl malý chlapec.
Pak dcera majitele cukrárny podala učitelce dárek.
Zvedla ho, zatřásla jím a řekla.
“Vsadím se, že vím, co to je – je to krabice bonbonů!” “Přesně tak!” vykřikla holčička.
Další dárek byl od syna majitele obchodu s alkoholem, Malého Johnnyho.
Učitelka ho podržela a viděla, že je děravý.
Dotkla se prstem kapky a ochutnala ji.
“Je to víno?” zeptala se.
“Ne,” odpověděl Malý Johnny.
Učitelka se dotkla další kapky na jazyku.
“Je to šampaňské?” zeptala se.
“Ne,” odpověděl. nakonec učitelka řekla: “Vzdávám to. Co to je?”
Malý Johnny odpověděl,
“Štěně!”