Po příjezdu domů a v očekávání příjemného večera…
… přivítala manžela ve dveřích jeho vzlykající žena. Se slzami v očích mu vysvětlovala: “To je ten lékárník – dnes ráno mě v telefonu strašně urazil.”
Manžel okamžitě odjel do centra, aby lékárníka obvinil a požadoval omluvu.
Než stačil říct víc než jedno nebo dvě slova, lékárník mu řekl: “Tak moment – poslechněte si to z mé strany. Dnes ráno se mi nezapnul budík, takže jsem vstával pozdě. Šel jsem bez snídaně a spěchal k autu, ale ať se propadnu, jestli jsem nezamkl dům i s klíči od domu a auta uvnitř. Musel jsem rozbít okno, abych se dostal ke klíčům.”
“Jel jsem trochu moc rychle, dostal jsem pokutu za rychlost. Pak jsem asi tři bloky od obchodu píchl pneumatiku. Když jsem konečně dojel k obchodu, čekala tam na mě hromada lidí, aby mi otevřeli. Otevřel jsem obchod a začal na ty lidi čekat a celou dobu mi ten zatracený telefon zvonil hlava nehlava.”
“Pak jsem musel rozbít ruličku pětikorun o zásuvku pokladny, abych rozměnil, a ty se rozsypaly po celé podlaze. Klekl jsem si pro ty pěťáky – telefon pořád zvoní – a když jsem se vynořil, rozbil jsem si hlavu o otevřenou pokladní zásuvku, čímž jsem se zapotácel o vitrínu, na které byla hromada lahviček s parfémy, a polovina z nich dopadla na podlahu a rozbila se.”
“Telefon stále nepřetržitě zvoní a já se konečně vrátila, abych ho zvedla. Byla to tvoje žena – chtěla vědět, jak se používá rektální teploměr. No, pane, já jsem jí to řekl!”